středa 29. listopadu 2017

Vánoce můžou přijít...

Letos jsem na Vánoce připravená. Tedy alespoň co se týká šití a patchworku. Loni jsem stihla ušít jenom sukýnku pod stromeček, protože nemáme normální hezký stojánek na stromeček, ale můj manžel si už před lety prosadil univerzální upínací hlavu od soustruhu... (no, opravdu). Takže tu lehce rezavou kovovou věc bylo potřeba zakrýt. 



A ve stejných barvách jsem těsně před výstavou ušila ještě prostírání na stůl a konferenční stoleček. Vše jsem ladila do modro-bílo-šedé. Tahle kombinace se mi opravdu moc líbí. 
Po běhounu na stůl jsem toužila už dávno. Tenhle motiv s větrníky jsem chtěla už dávno zopakovat. Dokonce jsem měla od loňska našité dílky, které jsem loni sešít nestihla.





Středový ubrus ve tvaru šestiúhelníku mám na stole skoro pořád. Takže ze zimních látek jsem ho ušila také. Našemu stolu sluší.



Hvězdičku na malý stoleček jsem šila na zkoušku. Měla jsem ji ale zkoušet z jiných, než těchto vánočních látek. Občas mi to někde nesedlo, ale jsem chytřejší a příště bude hvězda přesnější. Přesto výsledek nevypadá tak hrozně.



Některé zimní látky byly opravdu drahé. Proto jsem se je snažila využít beze zbytku. Takže nakonec jsem si ještě vyzkoušela crazy patchwork. A výsledek mě docela pozitivně překvapil. Tohle prostírání jsem zvládla celkem rychle a využila hodně zbytků, posledních kousků. Vlastně mi zbyly snad jen dva malé kousky, ale z těch budou ještě ozdoby na stromeček.



Na našem stromečku nenajdete normální baňky, které jsou v Česku tak obvyklé. Ráda zdobím slaměnými, háčkovanými a šitými ozdobami. Řetězy jsem si už kdysi hodně dávno dokonce drhala z režné šňůry. 
Takže nakonec vám ještě ukážu, v jakém stylu jsem loni šila ozdoby na stromeček. 



A když už se nám blíží první adventní neděle, ještě se chystám na ozdobení našeho adventního svícnu. Ale to si nechám až  na pátek či sobotu.

Mějte krásné a spokojené předvánoční dny!

úterý 28. listopadu 2017

Výstava v Blansku

Ještě v minulém týdnu bych vám řekla, že asi ani nemám co vystavovat. Buď už to na výstavě dříve bylo nebo skoro všechno, co ušiju, rozdám. 
Včera večer jsem ale obrátila náš dům skoro naruby a zjistila, že jsou věci, které stojí za vystavování. Oprášila jsem kabelky. A také jsem se hecla a o víkendu našila pár (teda čtyři) prostírání a běhoun na stůl. Z vánočních látek - samozřejmě. Protože loni jsem to nestihla.


Takže moji malou stopu na výstavě jistě zaznamenáte.Tato modro-bílá prostírání ještě lépe na nafotím a přidám na blog. O dece na miminko už jsem také psala.


Hladové příšerky na špinavé prádlo, dýně a kapsář - sponkovník jsou "v mém" dětském koutku v rohu místnosti a z mého blogu je jistě znáte. Společně s koníky na tyči a kapsičkami na kolo.




Tak přijďte (od středy 29.11. do 2.12.2017 v době od  9:00 do 17:00 hodin)  a v sobotu budu na výstavě již od rána a můžeme se spolu potkat osobně.
Moc se na všechny fandy patchworku těším!

neděle 29. října 2017

Deka pro miminko

Do poslední chvíle jsem čekala, jestli to bude kluk nebo holka. Podle barvy deky je to doufám všem jasné!


Ještěže si člověk nemůže naplánovat, jakého pohlaví děti budou. Tady sice zněla objednávka jasně - holčička.V celé rodině totiž máme skoro jenom kluky, až na naši Magdalenku.


Novopečený bráška Jáchymek sice preferoval kluka, ale myslím, že už se se ségrou smířil. V srpnu se totiž mému bratrovi narodila dcera Johanka, moje neteřinka. 

A aby bylo Johance v zimě teplo, ušila jsem, stejně jaké jejímu bráškovi, teplou patchworkovou deku. Na zadní straně vyteplenou heboučkým a měkoučkým minky.


Vzor jsem vybírala docela dlouho. Nakonec to vyhrál tento moc pěkný patchworkový motiv. Inspirovala jsem se na Pinterestu, od mé nick jmenovkyně: zde. Deka je ušitá snad z miliónu trojúhelníčků! Jsem vůbec ráda, že jsem je všechny spasovala dohromady. Vyplenila jsem také celou svou syslírnu a vybrala všechny růžové látky, které jsem měla. Prošívala jsem pouze volně.



Snad deka udělá radost a bude Johanku dlouho hřát.

sobota 7. října 2017

Podzimní dekorace

Dnešní počasí je takové trochu aprílové. Chvilku svítí sluníčko, chvilku prší. Doslova mě zahnalo domů ke stroji. Děti odjely, tak opravdu můžu. 
A protože první letošní vydlabaná dýně, kterou jsme měli venku na parapetu už vzala za své a na další se zatím nechystám, chtělo to nějakou jinou podzimní dekoraci. Nechala jsem se inspirovat Pinterestem, kde se mi líbily podzimní dýňové běhouny a prostírky s motivy dýní. Tak vlastně vznikla tahle závěsná dýně. 


Z jednotlivých oranžových čtverečků (z látek, co jsem našla doma) jsem vytvořila základ, který jsem obstřihla do tvaru dýně. Takže trošku patchworku. Pak jsem přidala několik šitých aplikací - oči, nos, pusa. Přišila stopku a list, z drátku jsem natočila kudrlinky.



Dýně je trošku vycpaná vatelínem, aby byla plastičtější. Takže je z toho v podstatě takový malý polštářek.


A už nám visí venku na místě, kde byl ještě ráno bílý ratanový věneček ve tvaru srdíčka. 


Musím se přiznat, že k dýním mám takový zvláštní vztah. U nás v Česku se sice halloween  neslaví, ale u nás doma se slaví...ale jinak. Tento den totiž slavím narozeniny. Tak mám tak nějak i k podzimu pěkný vztah. Miluji barevné listí spadané na zem, sbírání kaštanů, pouštění draků, sběr hub...



S dětmi si užíváme podzimních radovánek a všeho, co nám příroda v tento čas nabízí. A v tomto počasí nás nepřekvapí ani duha, která se u nás objevuje tak často.


Všem přeji pěkné podzimní dny!

čtvrtek 5. října 2017

Cestovní pouzdra

V posledním čísle časopisu Marina mě ihned zaujalo pouzdro, které Ivana nazvala Barbucha II. Nedalo mi to a musela jsem se do něj pustit. V návodu je napsáno, že se má použít metrážový zip a na jedno pouzdro je potřeba pouze jeho polovina, takže je lepší šít hned dvě pouzdra najednou. Tak jsem tedy ušila hned čtyři. Nejsem přece žádný troškař. 




Pouzdra se mi šila velmi dobře. Jsou velikostně větší, takže mají všestranné využití. Já jsem šila pouzdro pro sebe především na cesty - pracovně ho nazývám cestovní futrálek. Vejdou se do něj pasy celé rodiny, přidala jsem kapsičky na kartičky od pojištění, i vnitřní kapsičku na zip - třeba na zahraniční drobné a poutko na propisku. A když necestujeme, tak se mi pouzdro moc hodilo jako obal na přenosný harddisk.





Možná se mi pouzdra dobře šila i proto, že jsem věděla, pro koho budou. Dostaly je totiž moje kamarádky a pro ty šiju sice málo, ale zato ráda!
Tohle pouzdro dostala Janinka.



Tohle pouzdro už vlastní Hanka.



A tohle se snad hodí Aničce.


Tohle je tedy pouzdro, které mi zůstalo. Tyhle retro motivy od Makoweru z Ragosu se mi moc líbily, už mi ale zůstal jen poslední kousek látky.




Vyztužovala jsem venkovní stranu decovilem light a vnitřní strana je ze sakonu, aby byla měkčí.
Asi nezůstane jen u téhle čtveřice a pustím se i do dalších. Ještě si dokoupím více metrážového zipu.

neděle 1. října 2017

Ohlédnutí za patchworkovými výstavami

V září se uskutečnily hned dvě výstavy patchworku, které jsem měla nedaleko. Hned o prvním zářijovém víkendu se uskutečnila v Tišnově výstava Jany Duškové. Výstava má v Tišnově již tradici a koná se v tělocvičně základní školy. Prostor je velký a opět se ho podařilo zaplnit nádhernými kousky, nejen z Janiny dílny. Inspirovalo mě hned několik velkých dek i malých drobností.
Bohužel jsem si výstavu musela prohlédnout během krátké doby, o to víc jsem měla radost z fotek. Tady je malá ochutnávka.
Konkrétně toto jsou krásné výrobky Věrky, z blanenského klubu.




A tady další fotky.









Tahle vánoční mandala mě moc inspirovala. Určitě se do ní také pustím! Na Flickru jsem našla i menší, ta je také moc pěkná.


Druhá výstava končila tento víkend v Brně na Nové Radnici. Vystavoval Patchworkový klub Brno. Tato výstava byla trošku menší, než tišnovská. Komornější prostředí, ale krásné a neokoukané práce se tam našly také. Škoda, že nebylo příliš dobré osvětlení, protože se mi spousta fotek nepodařila zaostřit.